|
|
Evangelické motivy v románu F. M. Dostojevského "Bratři Karamazovi"
Berka, Jan ; Vasilyeva, Elena (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Tématem bakalářské práce jsou evangelické motivy v rámci románu F. M. Dostojevského Bratři Karamazovi. Teoretická část práce bude věnována analýze duchovních proudů, které ovlivňovaly politický, společenský i kulturní vývoj v Rusku 19. století. Následovat bude průzkum vztahu Dostojevského ke křesťanství a pravoslavné církvi. V praktické části bude analyzován vliv evangelií na formální i myšlenkovou stránku díla a zkoumáno jakým způsobem a do jaké míry se tento vliv v díle projevil. Důraz zde bude kladen na popis užití použitých motivů biblických podobenství (zejména pak Podobenství o rozsévači). KLÍČOVÁ SLOVA 19. století, Dostojevskij, křesťanství, pravoslaví, evangelium
|
|
| |
|
|
Ježíšova modlitba na kříži v Matoušově a Markově evangeliu
Vlk, Jaromír ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Scarano, Angelo (oponent)
Bakalářská práce je věnována rozboru Ježíšovy modlitby na kříži, jak ji zaznamenávají evangelisté Marek a Matouš. Po úvodní kapitole se věnuji tématu modlitby, a to jak v podání Starého tak i Nového zákona. "Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?" Toto je klíčový text celé této práce. Abychom pochopili jeho smysl, je třeba jej vnímat v širším kontextu. Tomu je věnována celá 3. kapitola mé práce, v níž najdeme i vnitřní strukturu tzv. pašijového příběhu uvedeného u Marka a Matouše. Po synoptickém srovnání obou textů následuje exegetická část. Zde se podrobně věnuji nejdříve výkladu Ž 22, 2 (Ježíšova modlitba na kříži je vlastně sitací začátku tohoto žalmu). Poté se verš po verši věnuji pašiovému příběhu, jak jej zaznamenávají evangelisté Marek a Matouš. Práce je završena rozborem tématu, které vyplývá z daného textu a má dopad do života dnešního člověka - opuštěnost. Klíčová slova evangeliaum, žalm 22, utrpení, pašije
|
|
|
Poklad v Novém zákoně
Rampich-Hamariová, Juliana ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Dus, Jan (oponent)
Diplomová práce shrnuje výsledky provedených exegetických studií všech čtrnácti textů konkordančně obsahujících slovo "poklad" (thesauros) v řeckém Novém zákoně, a dále ve třech případech látku pro poklad zástupnou, za použití jazykového rozboru, textové analýzy a dostupných českých nebo cizojazyčných komentářů. K přiřazení jiných termínů, tedy termínu "hřivna" dochází v evangeliu Matoušově a Lukášově, kde v podobenství o hřivnách jsou splněny vnější i vnitřní atributy hřivny jako "pokladu". Pro evangelium Janovo, kde označení "poklad" nenalézáme vůbec, je zvolena pro svůj symbolický význam a vztah k Velikonocům "vonná mast" v oddíle o Pomazání v Betanii, přičemž janovskou verzi srovnáváme s líčením u synoptiků. Roztříděním dosažených interpretačních rámců všech sedmnácti textů; se dostaneme k několika základním modelům, které charakterizují roli "pokladu" v Novém zákoně z pohledu materie, alegorie, symbolismu nebo konotace. Poklad je obraz pro něco vzácného, světu nevlastního, s čím máme pramalou zkušenost, protože se s tím nemáme obvykle možnost konfrontovat, a je třeba dát se vést hodnotami, které jsme citem v Duchu svatém přijali za vlastní. Novozákonní poklad je dobrým znakem pro všechno, čím je Ježíšova zvěst, evangelium a Království nebeské. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Obraz Jidáše Iškariotského v soudobém bádání a kulturních kontextech
Poláková, Alžběta ; Lukeš, Jiří (vedoucí práce) ; Beneš, Jiří (oponent)
Cílém této práce je nastínit obraz Jidáše v dlouhotrvající tradici a navazuje na zmínky o této postavě v kanonických i nekanonických zprávách. Je rozšířením bakalářské práce autorky, která se věnovala rozboru biblických a gnostických textů týkajících se postavy Jidáše. Z toho důvodu se v této práci autorka nezabývá podrobnou analýzou těchto textů a přímo na ni čtenáře odkazuje (práce je dostupná k nahlédnutí v Repozitáři závěrečných prací UK). První kapitoly jsou věnovány zprávám z evangelií a Pavlových spisů, které autorce slouží především jako odrazový můstek pro představení různých pojetí Jidášovy osoby a které se staly základem pro rozvinutí tradice v dalších staletích. Kromě kanonických sdělení naráží autorka na motivy z nekanonických a apokryfních textů vážících se k Jidášovi, a které právě tradici vnímání jednoho z Ježíšových učedníků ovlivnily podobnou měrou. Jedna z podkapitol je věnována i v češtině nedostupnému textu Knihy kohouta (Book of the Cock) a nepříliš známým námětům, které se v oficiální církevní tradici neuchytily. Zjištěné motivy autorka v následujících kapitolách identifikuje a srovnává se zobrazeními Jidáše v kulturních, společenských a uměleckých souvislostech. Hledá spojitost rozvité tradice s historickým a společenským vývojem, který ovlivňoval a ovlivňuje naše...
|
|
| |
|
|
Křesťanské motivy v poetice románu Lva Nikolajeviče Tolstého Vzkříšení
Bojková, Larysa ; Vasilyeva, Elena (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Resumé Tématem bakalářské práce jsou křesťanské motivy v poetice románu Lva Nikolajeviče Tolstého Vzkříšení. Cílem práce bylo sledovat přístup autora ke křesťanskému učení v románu. První část práce se věnuje historii pravoslavné církve v Rusku, jejím dogmatům a tradicím. Dále se zabývá pojetím křesťanského učení Tolstého a z něj vyplývající idey "neprotivení se zlu násilím". Další část práce se věnuje románu Vzkříšení. Zkoumá, jak jsou hlavní ideová východiska v románu vyjádřena. Analýza textu odráží autorův negativní pohled na soudní systém. Lev Nikolajevič Tolstoj odsuzuje jeho nemorálnost a neefektivnost. Mluví o tom, že má soudní systém rozsáhlé negativní účinky na soudce, advokáty i všechny ostatní účastníky soudních řízení a osob součinných při výkonu trestů. Zákon není podle mínění Tolstého schopen spravedlivě potrestat zločince. Život odsouzených v nápravných zařízeních zcela znemožňuje nápravu. Rozřešení tohoto morálního a sociálního problému je spojeno s myšlenkami obsaženými v Matoušově evangeliu, což je také obsaženo v závěru románu. Dalším cílem práce byla analýza duchovního a morálního vývoje hlavních postav. U Maslovové i Něchljudova byl zjištěn dobrý duchovní stav do společně strávené noci. Poté lze u Maslovové pozorovat prudký obrat k nemorálnímu způsobu života. V Něchljudovově případě...
|
|
|
Křesťanské motivy v poetice románu Lva Nikolajeviče Tolstého Vzkříšení
Bojková, Larysa ; Vasilyeva, Elena (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Resumé Tématem bakalářské práce jsou Křesťanské motivy v poetice románu Lva Nikolajeviče Tolstého Vzkříšení. Cílem práce bylo sledovat přístup autora ke křesťanskému učení v románu. První část práce nastínila historii pravoslavné církve v Rusku, její dogmata a tradice. Dále se zabývá Tolstého pojetím křesťanského učení a z něj vyplývající ideu nenásilí a neprotivení se zlu zlem. Další část práce se věnovala románu Vzkříšení. Zjišťovala, jak jsou hlavní ideová východiska v románu vyjádřena. Analýza textu ukázala autorův negativní pohled na soudní systém. Práce vystihla body, ve kterých Lev Nikolajevič Tolstoj vidí jeho nemorálnost a neefektivnost. Z analýzy vychází, že má soudní systém rozsáhlé negativní účinky na soudce, advokáty i všechny ostatní účastníky soudních řízení a osob součinných při výkonu trestů. Zákon podle Tolstého není schopen spravedlivě potrestat zločince. Život odsouzených v nápravných zařízeních zcela znemožňuje nápravu. Rozřešení tohoto morálního a sociálního problému vycházející z Matoušova evangelia bylo zjištěno v závěru románu. Dalším cílem práce byla analýza vývoje hlavních postav. U Maslovové i Něchljudova byl zjištěn dobrý duchovní stav do společně strávené noci. Poté lze u Maslovové pozorovat prudký obrat k nemorálnímu způsobu života. V Něchljudově případě měla zvláště...
|
|
|
Ježíšovo vyčištění jeruzalémského Chrámu: historičnost a teologické akcenty v jednotlivých evangeliích
Gallas, Leo ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ryšková, Mireia (oponent)
Diplomová práce "Ježíšovo vyčištění jeruzalémského Chrámu: historičnost a teologické akcenty v jednotlivých evangeliích" se zabývá událostí, kterou popisují všechna čtyři kanonická evangelia. Práce popisuje vzhled jeruzalémského Chrámu v Ježíšově době a vybrané aspekty jeho spirituální, politické, ekonomické a sociologické role v životě Židovského obyvatelstva Palestiny v 1. století po Kr. Autor si všímá vybraných negativních okolností, které mohli Ježíše z Nazareta vést k tomu, že vstoupil do jeruzalémského Chrámu s úmyslem narušit zaběhnuté pořádky a vrátit tak Chrám k jeho původnímu účelu. Autor věnuje velkou pozornost důkazům pro potvrzení teorie, že k "události" v Chrámu došlo dvakrát. Jednou na počátku Ježíšova veřejného působení (popsáno v evangeliu podle Jana) a jednou na jeho konci (popsáno u synoptiků). Dále autor věnuje pozornost argumentům na podporu historicity popsaných událostí. Klíčová slova Ježíš z Nazareta, Jeruzalémský chrám, evangelium, historicita, vyčištění Chrámu
|
|
|
Etická hlediska Lukášova evangelia
Heinrichová, Marie ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ryšková, Mireia (oponent)
Diplomová práce se zabývá etickou stránkou Lukášova evangelia. Soustředí se na Ježíše, který je vyobrazen jako vzor etického života, a základní prvky jeho morálního učení, kterými jsou pokání, správné užívání majetku, milování bližních, následovnictví, modlitba a obrácení osudu, kterém se stane ve prospěch chudých. Zaměřuje se na také na Boží království a etické důsledky, které s sebou přináší. Ježíšovo morální učení je obsahem velké části celého evangelia i proto, že Lukáš představuje Ježíše jako kazatele na velké cestě. Druhá část práce se věnuje rozboru Kázání na rovině a podobenství O milosrdném Samaritánovi, které názorně ilustrují morální příkazy, a jejich praktickou aplikaci v životě. Vybrané texty jsou analyzovány v rámci samotných veršů, v návaznosti na celek, do něhož jsou tyto verše zasazeny, i v kontextu celého díla. Práce je koncipována popisnou metodou a analýzou textů.
|
host ::
RSS.